Výbornej den

Ahoj,

dnes byl dobrej den. Nějak jsem se sem nedostala, tak píšu až teď. Spíš kopíruju pár úryvků z mýho deníku v PC.

Dneska mám výborný den. V noci, když jsem šla spát, tak za chvíli začalo pršet. Otevřela jsem si okno, natáhla ruce z okna a pak jsem si umyla obličej. Od té doby mám dobrou náladu. Hezky se mi usínalo. Ještě lepší náladu jsem měla, když ráno bylo pěkně – slunce ještě spalo (The Sun was sleeping). A perličkou bylo, že H a S nejely busem. Takže jsem se vůbec nenaštvala, že si mě nevšímají atd. Akorát horší bylo, že si za mě v busu sedla Kráska (jedna paní, které jsme se báli, protože jsme pro ni neměli sirku a pak nám vyhrožovala, teď má prej rakovinu) a kašlala.

Ve škole pak bylo veselo. Hned po první hodině jsem měla dobrou náladu z toho, že jsem spolužačce půjčila sbírku v matice. V ekonomice bylo trochu veselo a nejlepší to bylo v počítačích, kdy jsem pár spolužačkám vysvětlovala o přestávce relace v ACCESSu a na konci hodiny bylo veselo. Spolužačka říkala, že křečkovi dává maso. V konverzaci v AJ jsme to proseděli a v angličtině taky. V češtině asi to stejný.

Po škole jsem vylezla ven a nasadila si sluchátka a kochala jsem se krásným bezslunečným počasím a zelenajícím se městem. Na nádraží jsem byla první, do busu jsem lezla asi šestá. Když na nádraží přišla Nikola, tak mě pozdravila. Uvažovala jsem, jestli nemám začít konverzaci. Po chvilce jsem to zkusila otázkou „Jak jde život?“ odsekla, že dobře. Tak jsem to vzdala. Nemá to cenu se snažit. Prostě je to konec jedné životní kapitoly. Proč se dál otráveně trápit?

Když jsem přišla domů, šla jsem hned fotit. Fotky se moc nepovedly, ale snad to tak jen vypadá. A co čert nechtěl, primadony si jely autem domů. Ani nepozdravily. A jestli jo a naštvaly se, že jsem neodpověděla, tak jsem je neslyšela. Vždyť vědí, že mám pořád sluchátka. V létě je nesundám.

Je večer. Dnes jsem měla strašnou husí kůži. Strašnou, protože to byla ta strachová. A ještě kdyby se smíchala s normální hudební husí kůžou, tak to by bylo něco. Z čeho jsem to měla strach? Z obyčejné včelky, která se objevila ve světle, po chvíli se zamotala do pavučiny, pak se nehla a ulevilo se mi. Tak jsem šla na záchod a pro kornout. Vrátila jsem se a ona se z toho za cca půl hodiny vyvlíkla. Potom „visela“ na trámě jak netopýr a nemohla jsem projít. Tak jsem začala luštit sudoku. Nešlo to v její přítomnosti. Tak jsem přešla ke křížovkám. Když sem vyčerpala všechny mé malé znalosti, tak jsem přešla na sudoku. Podařilo se mi to vyluštit a ona asi odletěla pryč. Doufám, že na mě v noci nezaútočí. Brr.

Tak se mějte, přeji pěknou noc. I wish good night.